aneb cestovatelka s dítětem v srdci i na zádech
Pomalá rána, plná vůně miminka
Kdysi jsem vstávala v hostelech, pod širákem nebo na letištích. Teď se budím do nového světa – někdy s úsměvem, jindy s pláčem v peřinách. Rána jsou pomalejší. Ne proto, že bych chtěla, ale protože to tak prostě je. A i když mi někdy chybí ten svobodný pocit, že si hodím batoh na záda a vyrazím kamkoli, vím, že jsem na cestě i teď. Jen vypadá jinak.
Co mi mateřská vzala
Vzala mi lehkost rozhodnutí. Už nemůžu ze dne na den koupit letenku nebo zmizet na trek bez signálu.
Vzala mi dlouhá tichá rána s knihou a kávou, kterou si vypiju teplou. Vzala mi noční toulky městy, večery s vínem a západem slunce na útesech.
Vzala mi ticho v hlavě. To, kdy jsem mohla být sama se svými myšlenkami, vnímat svět, zapisovat si sny.
Vzala mi kus nezávislosti, ale ne proto, že bych ji ztratila, ale protože jsem ji vyměnila za něco jiného. Dobrovolně.
Co mi mateřská dala
Dala mi největší dobrodružství života – být průvodkyní malého človíčka světem.
Dala mi trpělivost, kterou jsem si nikdy nemyslela, že v sobě mám, a zároveň schopnost pustit kontrolu a prostě být.
Dala mi úplně jiný pohled na cestování – pomalejší, vděčnější, vědomější. Každá procházka lesem je teď objevná výprava. Mám ještě hodně malé miminko, ale v následujících měsících pro něj bude každý nový ptáček nebo list stejně fascinující jako pro mě přechod Alp.
Dala mi taky nový směr – v podnikání, v životě, v tom, co a proč dělám. A kdybych ten čas nedostala, možná bych ho nikdy nenašla.
Cestování s miminkem – Jde to, jen jinak
Ne, není to stejné. A nemá cenu si lhát, že je. Je to jiná liga – logistika, rytmus, únava. Ale jde to.
Začínáme spolu jezdi po menších výletech. Ale plány mám veliké. Někdy s nosítkem, jindy s kočárkem, často s improvizací. Učím se pouštět očekávání a užívat si přítomnost – i když musíme měnit plány někdy měnit.
A víš co? Často mě překvapí, jak přizpůsobivý miminka jsou. Možná víc než dospělí.
Cestovatelka pořád jsem. Jen trochu jiná.
Někdy si připadám jako divoženka, co teď místo batohu nosí dítě a místo horských stezek bude co nevidět hledat dětská hřiště. Ale duší jsem pořád ta samá – bohémka, co miluje svobodu, vítr ve vlasech a život mimo škatulky.
Mateřství mě nezměnilo. Jen mě trochu přeladilo. A já jsem za to vlastně vděčná.
Protože cestování nemusí skončit, když se staneme maminkami. Jen se promění. A možná, že právě tahle pomalejší, opravdovější verze má ještě větší kouzlo.
Najednou si všeho víc vážím.
Jsem obyčejná holka, které mateřství dost zásadně změnilo život. Nejdřív jsem nevěděla, jak nové období uchopit. Jak zůstat sama sebou. Řekla jsem si ale DOST. Dost s litováním se. Přišlo to, co jsem potřebovala. Zpomalení. Přijímám všechno tak, jak přichází a jsem rozhodnutá z toho vytřískat maximum. Chci inspirovat právě tebe, pokud se ti změnil život podobně jako mně a nebo prostě hledáš nějakou novou příležitost, jak začít jinak. Podle sebe. Chceš se stát svým vlastním pánem ve všech směrech? Klikni SEM a udělej první krok k životu, ve kterém se nebudeš muset nikomu podřizovat 🙂