V Kdo jsem jsem popisovala kým jsem se stala, když jsem zjistila, že jsem těhotná.

Ale jinak jsem to stále já. Jsem obyčejná holka, která miluje cestování, nenávidí stereotyp. Nejvíc doma jsem v přírodě. Největší odpočinek pro mě je chvilka klidu s knížkou a kafem nebo vínem v ruce. S přáteli je to nejlepší na koncertech tuzemských kapel nebo na letních festivalech. Sbalit batoh a nasednout na vlak a prostě jet, je pro mě to úplně nejvíc. 

Hledala jsem způsob, jak si tuhle identitu udržet i po narození mého malého parťáka. Ničeho z výše uvedeného se totiž nehodlám vzdát. Jak to tedy udělat, abych s tím malým človíčkem mohla tohle všechno i když mi bude za chvilku chodit na účet jen rodičák?

Přišla jsem na to. Začala jsem podnikat online.

Před mateřskou jsem byla vlakvedoucí. Průvodčí ve vlaku. A stále se jí cítím být. Tahle práce mi totiž dala všechno. Dala mi volnost. Stereotyp, kterého jsem vždycky tak bála, na kolejích nehrozí. Byla jsem stále na cestě, do práce jsem každý den šla s batohem jako bych šla na výlet. Život na dráze mě přivedl mezi nové lidi, kolegy, ze kterých se staly i velmi dobří kamarádi. Říkávám, že je to svět sám pro sebe 🙂 Po mateřské chci do toho všeho naskočit zpátky.

Něco mi ale našeptává, že to možná nepůjde úplně naplno nazpět. A nebo možná ne hned. 

To pro mě znamená, že nebudu mít zpátky ten stejný příjem. Nebo ne hned. 

Chce to zadní vrátka, nějakou jistotu v pozadí. A tou se pro mě stalo online podnikání.

Tímto se tedy stávám závislou jen sama na sobě. Chci totiž mít jistotu, že si já i můj malý človíček budeme vždycky moct dělat, to co nám bude dělat radost.